A chtělo se mi vykřičet do té duše: "Haló, mohl by mi někdo říct, kde jsou tu city?!"

Taky si někdy připadáte bezradní, když se snažíte vydolovat jeden úsměv a jednou se vám to povede a pak pětkrát ne? Připadá mi pak, že člověk je bezmocný, i když rozhodně není. Velmi demotivující. Ještě více odrazující od vší té dříny je, když se snažíte najít v druhých city, o kterých prostě "víte", že tam jsou. A nemůžete je najít - sem tam kousek, ale nikdy ne celé.

Kráčím pouští, nade mne není
Když usměji se - usměje se zapomnění
Trny růží bodají mne do prstů
Když sbírám květy pro svou mrtvou nevěstu
Ani já, ani ty nevíme, kdo asi jsem
Jen někdy jsem k tobě větrem zanesen