Je toho poslední dobou nějak moc. Až jsem z toho začala pít zase kafe. Dneska budu mít už čtvrté, jen co dopíšu tento článek. Asi z toho dostanu infarkt, no dobře mi tak. :)

Vůbec nedokážu popsat tenhle divnopocit. Taky se vám zdá, že je kolem mě všechno divné? :D Hlavně pocity. Je na ně místo akorát večer, když sedím doma sama a přemýšlím, jestli budu pracovat nebo se dívat na Gilmorky. Většinou se rozhodnu pro nic. Zapnu icq a jen tupě zírám. Aby se pak pocity a myšlenky nedostavily. Všechny jsou potom jako z rychlíku. Znovu prožiju celý den a nakonec jsem sama. Tak to zabalím a jdu spát. Ale kvůli kafi dlouho nemůžu usnout, tak se z okna dívám na zářící Orion a přemýšlím o tom, jestli se mám odstěhovat do Prahy, do Ameriky, na Měsíc nebo to vzít rovnou na Alfa Centaury. Někdy bych nejradši podnikla takovou nesmyslnou výpravu k jiné hvězdě. Člověk by se aspoň cítil pořádně využitý, i když pro zjevnou blbost. :) A byl by to fajn úlet. Doslova :D

Hm, vlastně jsem chtěla napsat o něco malinko víkendu. Proběhl moc hezký Blasphemický podvečer (a večer a noc). Musím říct, že přednáška byla sice zajímavá, ale největší přínos to mělo v poznání dvou velmi milých lidí, Lucky a Michala. Nikdy bych neřekla, že člověk, který kvůli hermetickým knihám odjede na rok do Mnichova, bude tak v pohodě :D

Práce, práce, práce, jdu dělat cukroví. :)