Lithin (lithin) wrote,
Lithin
lithin

Krátké zastavení v Záhrobí

Tento víkend trávím v ráji "sk8ťáků", příležitostných mrtvol a jinak podivných individuí, v Záhrobí. Tolik poetický název dala Žďáru Smrtka, sídlící v Háji zeleném, což nejspíš všechno vysvětluje. :) Právě Smrtčini rodiče moc chtěli poznat, s kým se jejich dcera vlastně stýká, a tak mě tu na víkend mají. Zatím se mi nepodařilo zjistit, jak moc toho litují. :))

Nicméně, všechno začalo včera v půl páté, kdy jsem po krátkém rozhovoru s panem řidičem vysvětlila, že jsem chtěla říct Žďár a ne Záhrobí (málem mě nevzal, nejspíš z panické hrůzy, co by to jelo s ním za šílence). Do stejného autobusu se bohům žel nasáčkovala i nějaká paní s dětmi, kterým mohlo být tak kolem pěti let. Ještě ke všem si sedli kousek ode mě, a tak jsem měla možnost si celých 47 minut užívat křiku, neartikulovaného pištění a všeobecného otravování. Jak já nemám ráda malé děti!
Naprostou záchranou mi byla Smrtka, čekající na jejich světovém nádraží. Ten den jsme pak už nepodnikly nic až na dívání se na dvd, protože jsme obě byly naprosto mrtvé.

Dneska ráno se neskutečně špatně vstávalo... Budík v osm jsme přenastavily na budík v devět a stejně jsme se nějak pořádně probudily až v půl desáté. Na snídani mi Smrtka uvařila kafe do toho velkého granko hrníčku - ale nějak neodhadla míru, a tak to bylo kafe smrťák, které mě dokonale postavilo na nohy.
Pak jsme vyrazily na Zelenou horu, o kteréžto jsem jako správný vlastenec slyšela poprvé. Ale jen co jsem zjistila, že to pěticípý kostel obehnaný peticípým (až deseticípým) podloubím. Všude je tam plno pentagramů a hexagramů, mezi kostelem a podloubím se ukrývá starý hřbitov a bránu stráží dva vzrostlé stromy.
Nějaký čas jsme jen chodily kolem a já strašně litovala, že se nezachovaly všechny fresky, pročež jsme se rozhodly jít o půl dvanácté na prohlídku. Pan průvdce byl ten nejzmatenější člověk, jakého jsem kdy slyšela mluvit - absolutně nepřehledný a nechronologický výklad doplnil o své filozofické poznatky na úrovni mých spolužáků a veselými historkami z natáčení, takže jsme si se Smrtkou jen vyměňovaly rozpačité pohledy a potutelně se usmívaly. Nakonec jsme jim v návštěvní knize nechaly krásný mrtvolně pohanský zápis, čímž jsme si udělaly takovou reputaci, že se tam nejspíš odmítnu v příštích měsících objevit.
Jen co jsme vypadly pryč, obešly jsme ještě celý komplex jednou a zastavily se u skutečně překrásného buku, kerý mohl mít tak kolem tří set let. Z nějakého důvodu jsem si jej spojila s jedním stromem na Svaté hoře, a tak jsem si k němu sedla a chvíli jsem s ní byla. Nádhera.

Ztracena v mechu
Do vln se noří
Jde si pro útěchu
Když doutná a hoří

Tiskne se ke stromům
Kde začíná, tam končí
Vyhýbá se důsledkům
V příčinách si tančí
Jako v podzimním listí

A pak jsme se jen projely lesem a zamířily k zámku, jenomže tam se konala zrovna nějaká svatba, a tak jsme zdrhly, protože jinak hrozilo nebezpečí, že chytneme kytku - a to by byl docela průšvih vzhledem k našemu věku. :)

Toliko ke všemu, co se zatím událo. První polovina je úspěšně za mnou, ale hlavní zkouška teprve nastane - večerní grillování se Smrtčinými rodiči. Asi zemřu. Ještěže jsem v Záhrobí...

Malé Pé eSko: Gosh, právě jsem si tu všimla kaktusů na parapetu... Smrtka je má pojmenované! Dali byste někdy kaktusu jméno Mikey nebo Jesse, nebo je to jen výsada mrtvol?
Subscribe

  • Draeneiské dobrodružství

    Lithin seděla ve staré zaplivané hospodě, která byla naprosto prázdná až na vousatého trpaslíka, evidentně místního čišníka, jehož vousy sahaly až na…

  • BMWC 15

    Strange thing that BMWC was not THE event of the year anymore. I found myself this time just sitting outside, at night looking to the stars, during…

  • Flying high

    Too bad no pain-killers can kill what I feel. Emotions are the most interesting thing of my inner self till the very time they get way too…

  • Post a new comment

    Error

    default userpic
    When you submit the form an invisible reCAPTCHA check will be performed.
    You must follow the Privacy Policy and Google Terms of use.
  • 10 comments

  • Draeneiské dobrodružství

    Lithin seděla ve staré zaplivané hospodě, která byla naprosto prázdná až na vousatého trpaslíka, evidentně místního čišníka, jehož vousy sahaly až na…

  • BMWC 15

    Strange thing that BMWC was not THE event of the year anymore. I found myself this time just sitting outside, at night looking to the stars, during…

  • Flying high

    Too bad no pain-killers can kill what I feel. Emotions are the most interesting thing of my inner self till the very time they get way too…